Hasicí přístroj do rodinného domu

Je nějaká zákonná povinnost mít v rodinném domku hasící přístroj?

Tato povinnost vyplývá z vyhlášky 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb. Týká se všech nově kolaudovaných rodinných domů a staveb určených pro bydlení (za nedodržení hrozí pokuta). U staveb kolaudovaných před 1. červencem 2008 povinnost z vyhlášky nevyplývá a umístění vhodného hasicího přístroje lze pouze doporučit.

Je stanoveno, jak by měl být velký a kde má být umístěný?

U novostaveb toto řeší takzvané požárně-bezpečnostní řešení (PBŘ), které je nedílnou součástí stavební dokumentace. Toto řešení stanovuje jaké hasicí přístroje a s jakou hasební schopností mají být v objektu použity, i stanovuje jejich umístění. Musí být zároveň zajištěny proti pádu, tedy nesmí být jen tak volně položeny – k přístrojům se dodávají držáky pro zavěšení například na zeď. U starších staveb nedotčených vyhláškou 23/2008 záleží vždy na majiteli objektu, ale většinou by měl být tam, kde hrozí nebezpečí požáru a tak, aby byl přístroj vždy viditelný a volně přístupný (nelze jej tedy zavřít třeba do skříně).

Jaký typ hasícího přístroje je pro rodinný domek vhodný?

Zákazníkům doporučujeme práškové hasicí přístroje, pokud požárně-bezpečnostní řešení objektu neříká jinak, protože se dají použít na většinu požárů, se kterými se v domácnosti můžeme setkat.

Podléhají hasící přístroje nějakým pravidelným prohlídkám?

Ano, je předepsáno, že majitel objektu musí nechat zkontrolovat provozuschopnost přístroje 1x ročně, po jakémkoliv použití nebo při pochybách – toto vychází z vyhlášky 246/2001 sbírky. Dále je nutné hasicí přístroje periodicky zkontrolovat – tlaková zkouška – která je pro vodní a pěnové přístroje stanovena 1x za 3 roky, u ostatních přístrojů 1x za pět let. Pokud si majitel přístroje není jistý, tak přímo na přístroji jsou nalepena kolečka s datumy, kdy by měla být provedena další kontrola nebo zkouška. Kontroly může provádět pouze pověřená osoba vlastnící příslušné oprávnění a certifikáty. Můžeme jen doporučit, obracet se na specializované firmy.

Jaké typy hasících přístrojů jsou a co se s nimi dá hasit?

Nejběžnějším dělením hasicích přístrojů je dělení podle typu hasiva – tedy náplně – kterou hasicí přístroj používá. Práškové hasicí přístroje jsou téměř univerzální a téměř ideální pro použití v domácnostech lze použít na hašení požáru třídy A – tedy organických žhnoucích látek - dřeva, papíru, textilií, dále na požáry třídy B – například benzin, nafta, oleje, alkoholy… a požáry třídy C, což jsou plyny jako propan-butan, zemní plyn a jiné. Práškovými hasicími přístroji lze hasit i požáry zařízení, která jsou pod elektrickým napětím do 1000 voltů.

Dále existují přístroje sněhové (hasivem je stlačený oxid uhličitý) – těmi se nejčastěji hasí hořlavé kapaliny.

Pak jsou přístroje vodní, typicky na našení látek jako je dřevo.

Pěnové HP na požáry třídy A, B

A na speciální případy jsou i hasicí přístroje s čistým hasivem, které nezanechává rezidua a ty se používají v průmyslu.

Jaký typ je nejlepší mít doma v rodinném domku?

Nejprodávanějším typem do rodinných domů jsou práškové hasicí přístroje s obsahem náplně 6kg.

Jak je to s požárními hlásiči? Jsou povinné?

Kouřové hlásiče pro novostavby ano, stejně jako hasicí přístroj. Detektor oxidu uhlenatého je doporučený a velmi jej doporučuji zejména do domácností, která mají plynová zařízení - kotle, karmy, popř. sporáky. Spotřebitel by měl dbát na to, aby měly hlásiče označení CE, tedy že jsou vyrobeny v souladu s evropskými normami a jsou certifikované. Je důležité uvědomit si rozdíl mezi kouřovým hlásičem a hlásičem CO ! Záměna může být fatální. 

Jak takový hlásič funguje?

V zásadě je několik principů, na kterých hlásiče mohou fungovat, mezi nejobvyklejší patří optické a ionizační detektory, optické sledují změny ve vzduchu, který vstupuje do detektoru, pomocí infračerveného záření; ionizační zase sledují změny v elektrickém proudu na elektrodách uvnitř detektoru, výsledkem detekce je vždy akustická signalizace – siréna s výkonem přes 85 dB. Zdrojem napájení hlásiče jsou většinou obyčejné tužkové baterie, které se po 2 letech podle typu, popř. lze zakoupit hlásič bezúdržbový se zabudovanou baterií, která má životnost až 10 let a není potřeba ji měnit. Obyčejné hlásiče pro domácí použití lze koupit v ceně od 200 do 500 korun.

Co když je součásti domu i garáž nebo dílna? Jsou tam nějaké vyšší nároky na protipožární ochranu?

Velmi podobný případ jako rodinný dům, vše je popsáno v PBŘ, záleží zejména na rozloze objektu a zda je garáž / dílna z hlediska PBŘ samostatný požární úsek. Pokud PBŘ hasicí přístroj přímo nevyžaduje, přesto se doporučuje tam nějaký mít jako prevenci, zejména pokud tam manipulujeme s hořlavinami nebo dochází například k broušení, od kterého odlétávají jiskry.

Pokud garáž a dílna slouží pro účely podnikání, doporučím majitelům poradit se s odborníkem, protože velmi záleží na tom, zda jsou tyto prostory zkolaudovány pro danou podnikatelskou činnost.

Může například kvůli zanedbání protipožární ochrany krátit své plnění pojišťovna?

Každý požár je specifický, jsou požáry, který objektivně nejde zabránit ani použitím hasicího přístroje. Nicméně v případě škodné události bude pojišťovna vždy zkoumat příčiny požáru a míru zavinění právě zanedbáním povinností. A pokud nebude v pořádku hasicí přístroj, pojišťovna může krátit pojistné plnění.

Jakou protipožární ochranu bychom tedy ve svém domku měli mít?

Hasicí přístroj, kouřový hlásič, detektor CO, popřípadě hasicí sprej. A samozřejme myslet na pravidelnou údržbu a revize jak hasicích přístrojů, tak komína, plynových a elektrických zařízení. Malý hasicí přístroj doporučuji s sebou vozit i v autě, například v Rakousku patří mezi povinné vybavení.

za zformulování otázek tímto děkujeme Mgr. Martinu Vašičkovi, v jehož programu Dobré odpoledne vysílání Českého Rozhlasu Region tyto otázky zazněly 20. 3. 2017.