Tato povinnost vyplývá z vyhlášky 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb. Týká se všech nově kolaudovaných rodinných domů a staveb určených pro bydlení (za nedodržení hrozí pokuta). U staveb kolaudovaných před 1. červencem 2008 povinnost z vyhlášky nevyplývá a umístění vhodného hasicího přístroje lze pouze doporučit.
U novostaveb toto řeší takzvané požárně-bezpečnostní řešení (PBŘ), které je nedílnou součástí stavební dokumentace. Toto řešení stanovuje jaké hasicí přístroje a s jakou hasební schopností mají být v objektu použity, i stanovuje jejich umístění. Musí být zároveň zajištěny proti pádu, tedy nesmí být jen tak volně položeny – k přístrojům se dodávají držáky pro zavěšení například na zeď. U starších staveb nedotčených vyhláškou 23/2008 záleží vždy na majiteli objektu, ale většinou by měl být tam, kde hrozí nebezpečí požáru a tak, aby byl přístroj vždy viditelný a volně přístupný (nelze jej tedy zavřít třeba do skříně).
Zákazníkům doporučujeme práškové hasicí přístroje, pokud požárně-bezpečnostní řešení objektu neříká jinak, protože se dají použít na většinu požárů, se kterými se v domácnosti můžeme setkat.
Ano, je předepsáno, že majitel objektu musí nechat zkontrolovat provozuschopnost přístroje 1x ročně, po jakémkoliv použití nebo při pochybách – toto vychází z vyhlášky 246/2001 sbírky. Dále je nutné hasicí přístroje periodicky zkontrolovat – tlaková zkouška – která je pro vodní a pěnové přístroje stanovena 1x za 3 roky, u ostatních přístrojů 1x za pět let. Pokud si majitel přístroje není jistý, tak přímo na přístroji jsou nalepena kolečka s datumy, kdy by měla být provedena další kontrola nebo zkouška. Kontroly může provádět pouze pověřená osoba vlastnící příslušné oprávnění a certifikáty. Můžeme jen doporučit, obracet se na specializované firmy.
Nejběžnějším dělením hasicích přístrojů je dělení podle typu hasiva – tedy náplně – kterou hasicí přístroj používá. Práškové hasicí přístroje jsou téměř univerzální a téměř ideální pro použití v domácnostech lze použít na hašení požáru třídy A – tedy organických žhnoucích látek - dřeva, papíru, textilií, dále na požáry třídy B – například benzin, nafta, oleje, alkoholy… a požáry třídy C, což jsou plyny jako propan-butan, zemní plyn a jiné. Práškovými hasicími přístroji lze hasit i požáry zařízení, která jsou pod elektrickým napětím do 1000 voltů.
Dále existují přístroje sněhové (hasivem je stlačený oxid uhličitý) – těmi se nejčastěji hasí hořlavé kapaliny.
Pak jsou přístroje vodní, typicky na našení látek jako je dřevo.
Pěnové HP na požáry třídy A, B
A na speciální případy jsou i hasicí přístroje s čistým hasivem, které nezanechává rezidua a ty se používají v průmyslu.
Nejprodávanějším typem do rodinných domů jsou práškové hasicí přístroje s obsahem náplně 6kg.
Kouřové hlásiče pro novostavby ano, stejně jako hasicí přístroj. Detektor oxidu uhlenatého je doporučený a velmi jej doporučuji zejména do domácností, která mají plynová zařízení - kotle, karmy, popř. sporáky. Spotřebitel by měl dbát na to, aby měly hlásiče označení CE, tedy že jsou vyrobeny v souladu s evropskými normami a jsou certifikované. Je důležité uvědomit si rozdíl mezi kouřovým hlásičem a hlásičem CO ! Záměna může být fatální.
V zásadě je několik principů, na kterých hlásiče mohou fungovat, mezi nejobvyklejší patří optické a ionizační detektory, optické sledují změny ve vzduchu, který vstupuje do detektoru, pomocí infračerveného záření; ionizační zase sledují změny v elektrickém proudu na elektrodách uvnitř detektoru, výsledkem detekce je vždy akustická signalizace – siréna s výkonem přes 85 dB. Zdrojem napájení hlásiče jsou většinou obyčejné tužkové baterie, které se po 2 letech podle typu, popř. lze zakoupit hlásič bezúdržbový se zabudovanou baterií, která má životnost až 10 let a není potřeba ji měnit. Obyčejné hlásiče pro domácí použití lze koupit v ceně od 200 do 500 korun.
Velmi podobný případ jako rodinný dům, vše je popsáno v PBŘ, záleží zejména na rozloze objektu a zda je garáž / dílna z hlediska PBŘ samostatný požární úsek. Pokud PBŘ hasicí přístroj přímo nevyžaduje, přesto se doporučuje tam nějaký mít jako prevenci, zejména pokud tam manipulujeme s hořlavinami nebo dochází například k broušení, od kterého odlétávají jiskry.
Pokud garáž a dílna slouží pro účely podnikání, doporučím majitelům poradit se s odborníkem, protože velmi záleží na tom, zda jsou tyto prostory zkolaudovány pro danou podnikatelskou činnost.
Každý požár je specifický, jsou požáry, který objektivně nejde zabránit ani použitím hasicího přístroje. Nicméně v případě škodné události bude pojišťovna vždy zkoumat příčiny požáru a míru zavinění právě zanedbáním povinností. A pokud nebude v pořádku hasicí přístroj, pojišťovna může krátit pojistné plnění.
Hasicí přístroj, kouřový hlásič, detektor CO, popřípadě hasicí sprej. A samozřejme myslet na pravidelnou údržbu a revize jak hasicích přístrojů, tak komína, plynových a elektrických zařízení. Malý hasicí přístroj doporučuji s sebou vozit i v autě, například v Rakousku patří mezi povinné vybavení.
za zformulování otázek tímto děkujeme Mgr. Martinu Vašičkovi, v jehož programu Dobré odpoledne vysílání Českého Rozhlasu Region tyto otázky zazněly 20. 3. 2017.